• Půdní struktura
    crop soil texture
    Středně těžké půdy, bez podmáčení
  • Min. teplota
    crop temperature icon
    Růst od teploty 4 °C
  • pH
    Řepka olejka, ozimá crop pH value
    Snáší mírně kyselé až mírně zásadité půdy; optimální hodnota pH je 7,0
  • Dešťové srážky
    Řepka olejka, ozimá crop rainfall value
    Min. 500–600 l/m²
  • Jarovizace
    Řepka olejka, ozimá crop vernalisation
    30–60 dnů při teplotě 3–5 °C
  • Hustota porostu
    crop density
    Podle doby a odrůdy 40-60 zrn/m²
  • Hloubka setí
    crop seeding depth
    2-3 cm
Řepka olejka, ozimá
Řepka  stejně jako pšenice upřednostňuje středně těžké půdy a co nejvíce neutrální hodnotu pH-v půdě. Vzhledem k svému silnému hlavnímu kořenu je vhodná pro mnoho míst, dokonce i pro místa se suššími a lehčími půdami. Řepka vyžaduje pro optimální výnos 500–600 mm srážek a akumulovanou teplotu 26 °C. Odolnost vůči mrazu zvyšuje dostatečný přísun draslíku na podzim.
Klíčové informace
  • Vyšší nároky na draslík než u obilovin
  • Vyžaduje dostatečný přísun vápna
  • 30–40 kg/ha síry (75–100 kg SO3) pro první dávku na jaře
  • Nezapomeňte na hnojení bórem!
Všeobecné informace
Všeobecné informace
Potřeba živin
Potřeba živin
Hnojení
Hnojení
OZIMÁ ŘEPKA – DOBRÉ VÝNOSY A IDEÁLNÍ PŘEDPLODINA
Jedním z nejdůležitějších prvků pro úspěšnou sklizeň řepky je optimální termín setí. Základem pro úspěšný začátek růstu je jemná půda pro výsev, optimální hustota výsevu (40–60 semen/m² podle odrůdy a data setí), správné datum výsevu (15. srpna až 10. září). Hybridní odrůdy lze vysévat později a řidčeji (40 semen/m²). 
Dosažení optimálních výnosů závisí na mnoha faktorech. Střídání plodin je stejně důležité jako hustota výsevu nebo podmínky pro zakořenění v půdě (řepka obzvláště trpí zhutněním půdy a znečištěnými vrstvami). Svou roli hraje také optimální distribuce živin a množství srážek. Pro dosažení vysokých výnosů řepky má velký význam i ochrana rostlin.

Řepka olejka, ozimá related desktop image Řepka olejka, ozimá related tablet image Řepka olejka, ozimá related mobile image
Optimální přísun živin pro řepku
Vzhledem k dlouhé vegetační době a vytváření obrovské hmoty řepka absorbuje velká množství živin, které je třeba dodávat prostřednictvím půdy a hnojiva. Nároky na živiny pro růst jsou značně vyšší než výdej ze sklizně. Doplňování dusíku z půdy na podzim obvykle není pro vysoké výnosy dostatečné; vytváření rostlin pro úrodu podporuje podzimní hnojení. Pokud se používají statková hnojiva, mělo by to být provedeno před setím. Od fáze 4 listů se doporučuje použití rychle rozpustného minerálního hnojiva. „Nedostatečná výživa“ na začátku růstu podporuje vytvoření hlavního kořenu řepky. Pro dostatečné vytváření škrobu je důležitý optimální přísun fosforu. V případě nižších hodnot pH a teplot na jaře bude nedostatek rychle viditelný díky fialovému zbarvení listů v důsledku zhutnění půdy a podmáčení. Klíčovou živinou pro řepku je síra. 1 kg síry (2,5 kg SO3) ovlivňuje asimilaci 10 kg dusíku. Její nedostatek často způsobuje vážné zamoření škůdci, kteří se živí v této době ještě neúplnými proteinovými sloučeninami. Její přísun zajišťuje hnojivo NPK se sírou na podzim a hnojivo N+S na jaře. Řepka olejka vyžaduje vápník a potřebuje pětkrát až osmkrát více vápníku než obiloviny. Jako vhodné pro pěstování se osvědčilo rychle působící vápno (při nízké hodnotě pH) nebo smíšené vápno (při mírně kyselé hodnotě pH). Na jaře budou vhodná také vápenaté hnojiva obsahující síru (například vápenec nebo uhličitan vápenatý se sírou). Pro splnění kvantitativních nároků na živiny se používají objemy, které řepka využívá na základě plánovaného výnosu.
Odčerpané množství ozimou řepkou

Element

Příjem

jednotka/t produkce

Odstranění

jednotka/t produkce

Citlivost na nedostatek

N

70

43

Velmi citlivé

P2O5

14.6

12.5

Mírně citlivé

K2O

25.1

8.5

Citlivé

MgO

4.3

3.5

Mírně citlivé

SO3

18

7.1

Velmi citlivé

TE

500–1000 g/ha bóru (B), rozděleného a aplikovaného spolu s pesticidy na podzim a na jaře; 15–25 g/ha molybdenu (Mo)

Tabulka ukazuje příjem a výdej na tunu sklizených semen řepky olejky. Podle těchto údajů řepka vyžaduje v první řadě dusík, draslík a síru. Také musí být v příslušných množstvích přítomen fosfor a hořčík. Příklad: Při sklizni řepky v množství 4 t/ha se absorbuje celkem 280 kg N/ha. Je-li určité množství doplněného N z půdy absorbováno (například 80 kg N/ha), je třeba pomocí hnojiva doplnit dalších 200 kg N/ha. Prostřednictvím sklizně bude z pole odebráno 172 kg N/ha.
SPRÁVNÁ STRATEGIE HNOJENÍ U OZIMÉ ŘEPKY
Řepka  vyžaduje živiny ve fázích. Proto je rozumné dávkování v alespoň třech obdobích. 
Řepka vytváří výnos z jednotlivých rostlin se silnými kořeny, na základě ne příliš nadměrného podzimního růstu (průměr krčku kořenu >1 cm a 8–12 listů), nepřerušovaného a bujného jarního růstu mezi vyklíčením a nasazením květů při optimálním přísunu živin a vody od nasazení květů až do konce zralosti.

Parametry sklizně u řepky: 
• Počet rostlin/m²
• Počet šešulí/rostlina
• Počet semen/šešule
• Hmotnost tisíce semen (TGW)

Řepka olejka, ozimá related desktop image Řepka olejka, ozimá related tablet image Řepka olejka, ozimá related mobile image

Podzimní hnojení

Podzimní hnojení image

Druhá aplikace na jaře

Druhá aplikace na jaře image

Podzimní hnojení

Podzimní hnojení – nejdůležitější hnojení

Řepka vyžaduje třetinu živin již na podzim. Všechny parametry sklizně (základy květůy na postranních výhoncích) se vytvářejí již na podzim. V optimálním případě se rostlina před obdobím klidu skládá z 8–12 listů a má silný hlavní kořen (průměr krčku >1 cm) vytvořený jako regenerační orgán pro zahájení růstu co nejdříve na jaře. Dobrá odolnost vůči zimě je zajištěna dostatečným přísunem draslíku. Na rozdíl od mnoha ozimých plodin lze řepku hnojit také na podzim dusíkem, bez ohledu na předchozí plodinu a datum výsevu. Jestliže se zbytky předchozí sklizně musí ještě rozložit, půda často nedokáže poskytovat dostatek dusíku. Pouze nadměrné množství statkových hnojiv nebo nevhodně vysoká aplikace minerálního hnojiva umožní nadměrný růst rostlin, což vede ke zvýšení vegetačního kuželu rostliny, a tím k výraznému omezení odolnosti vůči zimě.

Najděte nejlepší hnojivo pro vaše podmínky pomocí Vyhledávače produktů.

Druhá aplikace na jaře

Dávka na začátku dlouživého růstu

Na začátku dlouživého růstu na konci března by mělo být provedeno druhé a poslední jarní hnojení. Podporuje růst bočních výhonků do délky. Také zajišťuje asimilaci dusíku do květu a následně do plodu, takže bude realizována struktura šešule a semen. Do fáze nasazení květů rostliny řepky absorbují přibližně 75 % celkového dusíku. Protože při stále ještě nízkých teplotách půdy nelze žádné znatelné doplňování očekávat, měla by druhá dávka v době před nasazením květů přijít na hlavní výhonek – rostliny jsou nyní 15–25 cm vysoké. Intenzita posledního hnojení dusíkem závisí na dříve podaném množství. Rostliny se během zimy dostatečně vyvinuly, jsou proto mírně pohnojené, a přijímají hlavní množství dusíku na jaře ve druhé dávce. Avšak na jaře nedostatečně vyvinuté nebo pozdě pohnojené rostliny dostávají přibližně 2/3 množství dusíku na jaře v první a 1/3 množství dusíku ve druhé dávce. Zde má velký význam dostatečný přísun draslíku, protože rostliny nyní přijímají denně až 7 kg/ha draslíku.

Najděte nejlepší hnojivo pro vaše podmínky pomocí Vyhledávače produktů.