×
This product is available in Please select the desired country to continue
de_at_locale_display_name

Austria

 fr_be_locale_display_name

Belgium

 bg_bg_locale_display_name

Bulgaria

 hr_hr_locale_display_name

Croatia

 cz_cz_locale_display_name

Czech Republic

 fr_fr_locale_display_name

France

 de_de_locale_display_name

Germany

 hu_hu_locale_display_name

Hungary

 it_it_locale_display_name

Italy

 ro_ro_locale_display_name

Romania

 sr_sr_locale_display_name

Serbia

 sk_sk_locale_display_name

Slovakia

 es_es_locale_display_name

Spain

 en_gb_locale_display_name

United Kingdom
  • Půdní struktura
    crop soil texture
    Humózní, jílovitá půda bohatá na živiny, bez podmáčení
  • Min. teplota
    crop temperature icon
    Ztráty úrody při pozdních mrazech, především v květu
  • pH
    Hrušně crop pH value
    Optimální hodnota pH je v rozmezí 5,5–6,5
  • Dešťové srážky
    Hrušně crop rainfall value
    Min. 400-500l/m2, pro ochranu a zvýšení úrody při častém zalévání
  • Jarovizace
    Hrušně crop vernalisation
    -
  • Hustota porostu
    crop density
    Podle formy a typu zavlažování: U nízkého kmene: vzdálenost mezi řadami: 3,5–4,5 m Vzdálenost v řadě: 1,8–3,0 m
  • Hloubka setí
    crop seeding depth
    -
Hrušně
Komerční pěstování hrušek se od 70. let 20. století podstatně změnilo. Na rozdíl od do té doby dominantních stromů s velkou korunou a vysokým kmenem, které jsou náročné na údržbu, se dnešní komerční pěstování provádí pouze pomocí forem s nízkým kmenem. Dnes na stejné ploše pěstuje 10–20 krát více stromů. Výška stromů je omezena, takže všechny práce lze provádět ručně bez použití žebříku. Dnes má ekonomický význam pouze 10 až 20 odrůd; pěstování je ve srovnání s jabloněmi méně intenzivní.

Klíčové informace
  • Přechod z vysokého kmene na nízký od 70. let 20. století
  • Hodnota pH v rozmezí 5,5–6,5
  • Hnojení zapravením do půdy, hnojení na list, případně fertigace
  • Důležité je hnojení pomocí CaO
Všeobecné informace
Všeobecné informace
Potřeba živin
Potřeba živin
Hnojení
Hnojení
HRUŠKY – BEZ OHLEDU NA TO, ZDA JSOU URČENÉ KE KONZUMACI NEBO PRO DESTILACI
Hrušně se obvykle pěstují v koncentrované formě v oblastech s dobře odvodněnými a na humus bohatými půdami, přičemž se upřednostňují místa, kde se zřídka vyskytují pozdní mrazy. Ideální jsou slunečná místa, ale horko a především sucho může mít na růst a kvalitu plodů nepříznivý účinek.

Prakticky všechny sady při komerčním pěstování jsou zakládány jako sady stromů s nízkým kmenem. Forma stromu (vysoký kmen, polokmen nebo nízký kmen) je určena druhem použitého podnože. Dokonce i pro jednu podnož existují různé odrůdy. Odnože se roubují. Kromě usnadnění práce vedlo k vytlačení stromů s vysokým kmenem také to, že stromy se silnými a bujnými podnoži (vysokokmeny) plodí později.

Hrušně related desktop image Hrušně related tablet image Hrušně related mobile image
Hrušně vyžadují hodně vápníku
Pro produkci hrušek, které lze skladovat, má mimořádný význam dostatečné zásobování stromů vápníkem (Ca). Ačkoliv na jeden hektar spotřebují jabloně pouze 3 kg Ca, který je hlavně obsažen v buněčných stěnách plodů, dokonce i menší nedostatek Ca vede k nestabilním buněčným stěnám a fyziologickým poruchám. Základní hnojení pomocí P, K, Mg, Ca a B se nejlépe provádí během období klidu (listopad – duben), na půdu bez sněhu, která není zmrzlá ani silně nasáklá vodou. Na začátku sezóny (březen – duben) se aplikuje přednostně také organický materiál. Hnojení je založeno na odčerpaných množstvích.
Vydaná množství pro hrušně

Element

Příjem

jednotka/t produkce

Odstranění

jednotka/t produkce

Citlivost na nedostatek

N

1.8

0.8

Citlivé

P2O5

0.8

0.3

Mírně citlivé

K2O

2.9

1.8

Citlivé

CaO

4.9

0.1

Citlivé

MgO

0.8

0.2

Mírně citlivé

TE

Bór (B) v případě potřeby

Tabulka ukazuje příjem a výdej na tunu sklizených hrušek. Podle těchto údajů hrušky vyžadují především dusík, draslík a vápník. Příklad: Při výnosu 50 t/ha se odebere 90 kg N/ha. Odebere-li se určité množství N z půdy (například 30 kg N/ha), je třeba pomocí hnojiva doplnit dalších 60 kg N/ha. Prostřednictvím sklizně bude z půdy odebráno 40 kg N/ha.

Výživové potřeby jabloní lze pokrýt 4 různými variantami hnojení:

1. Hnojení na půdu
Granulovaná hnojiva se aplikují pomocí rozmetadla hnojiv. Velkou výhodou této aplikační techniky je vysoká účinnost na dané ploše a univerzálně dostupná technologie.

2. Hnojení pásů stromů
Nejvhodnější pro hnojení je N v kapalné formě. Kapalné hnojivo se rozpustí v nádrži a lze jej aplikovat cíleně pomocí trysky pro stříkání herbicidů. Živiny jsou prostřednictvím této aplikace více zacíleny na stromy.

3. Fertigace
Fertigace znamená přidávání hnojiva pomocí vhodného zařízení do zavlažovací vody. Přidávání hnojiva do zavlažovací vody má tu výhodu, že živiny jsou aplikovány nepřetržitě a cíleným způsobem a dostávají se do blízkosti oblasti kořenů. Význam fertigace zvyšuje také rostoucí míra instalování kapkových závlahových systémů v sadech. 

4. Hnojení na list
V případě nadměrného množství květů nebo nezralých plodů mohou být nároky na živiny větší než případný příjem prostřednictvím kořenů. Určitá množství živin může být absorbována také prostřednictvím listů. Aplikace na list je vhodná pro co nejrychlejší kompenzaci akutního nedostatku. Kořeny nedokáží absorbovat veškeré potřebné živiny v požadovaném poměru (u některých půd nebo za určitých povětrnostních podmínek). V tomto okamžiku má smysl jedna nebo více aplikací hnojiv určených na list. Živiny, které nepřijdou na listy, mohou být také absorbovány prostřednictvím půdy.

Hrušně related desktop image Hrušně related tablet image Hrušně related mobile image

Hnojení dusíkem

Hnojení dusíkem image

Hnojení vápníkem

Hnojení vápníkem image

Hnojení hořčíkemHnojení hořčíkem

Hnojení hořčíkemHnojení hořčíkem image

Hnojení dusíkem

Hnojení dusíkem se provádí ve 2–3 dávkách po začátku vegetace, krátce před nasazením květů až do poloviny/konce června. Stromy absorbují dusík převážně ve formě dusičnanů. Dusík ve formě dusičnanů (anionty) dokáže podporovat absorpci kationtů, jako například vápníku (Ca++), hořčíku (Mg++) a draslíku (K+). Dávky dusíku lze aplikovat zejména na pásy stromů a pouze příležitostně na postranní pásy. Pásy zelených stromů snižují riziko vyluhování živin. Je třeba uvést, že při používání hnojení pásů stromů by se N hnojivo nemělo koncentrovat více než dvojnásobně; s P, K a Mg lze celé množství koncentrovat na pás. Hnojení N lze velmi dobře provádět v kapalné formě (tryska na postřik herbicidy nebo prostřednictvím zavlažování). U nových stromů se hnojení provádí podle stavby stromů. Aplikace mezi polovinou a celým množstvím se na stromy, které plodí, provádí během vývojové fáze až do 4. roku po zasazení.

Hnojení vápníkem

Toto hnojení se provádí kromě základního hnojení v případě fyziologických poruch, jako je například hořká skvrnitost, hnědnutí dužiny, měkká dužina atd., pomocí vápníku ve formě chloridu, oxidu nebo chelátu. Často stačí jedna nebo dvě aplikace, 5 a 3 týdny před sklizní. V případě citlivých odrůd nebo při nízké stabilizaci plodů je třeba provést 4–6 aplikací, vždy přibližně po 10 dnech. Vápník je důležitý pro pevnost a růst buněčných stěn, a proto je pro dobrou skladovatelnost zapotřebí dostatečný přísun vápníku.

Hnojení hořčíkemHnojení hořčíkem

V závislosti na způsobu růstu a výnosu činí roční spotřeba hrušní cca. 30 kg MgO / ha. 2/3 spotřebovaných živin se vyskytují v listích, ale ty zůstávají z velké části v koloběhu živin. Příznivá forma hnojení půdy hořčíkem spočívá v používání vápence obsahujícího Mg v průběhu ochranného vápnění. Hrušky jsou klasifikovány jako mírně citlivé vůči chloridům; hnojení je nejlepší provádět pomocí hnojiv NPK založených na draslíku s nízkým obsahem chloridů nebo úplně bez chloridů.