• Železo (Fe)
    2655.847
    Fe
  • Iontová forma
    Železo (Fe) ionic formula image
  • Anion/Kation
    Fe++(+)
  • Železo (Fe) influance image
    Pro listy
  • Železo (Fe) origin image
    Zdroj: Vulkanický
  • Železo (Fe) mobility image
    4-6mm kolem kořenů

Železo

(Fe)

Riziko nedostatku železa je obecně nízké, protože většina skalního podloží při rozkladu produkuje železo v dostatečném množství pro potřeby plodin. Existuje však zřetelná výjimka: vápencové půdy. Tyto půdy přirozeně obsahují velmi málo železa a malá množství, která obsahují, jsou snadno imobilizována nadbytkem vápníku. Přísun železa by měl být zvažován podle druhu plodiny a ne vždy je snadné ho řídit: může být podáváno buď v malých dávkách s aplikací na listy, nebo v ročních přísunech chelátového železa, zejména u ozimých plodin.
Fe
Rostlina
Rostlina
Půda
Půda
Plodiny
Plodiny
Původ
Původ
Klíče
Klíče
METABOLISMUS:
Železo převážně využívá chlorofyl pro fotosyntézu. Závažný nedostatek vede k chloróze (vinné révy). U luštěnin hraje také roli v syntéze bílkovin a vazbě dusíku. A konečně se železo podílí na četných enzymatických reakcích a na dýchání rostlin.
MECHANISMY ABSORPCE:
Železo se většinou v půdě vyskytuje v relativně nadměrném množství. Všechny magmatické horniny ho přinášejí na povrch z jádra Země. Silikáty uvolňují železo cestou rozpouštění a oxidace. To vysvětluje červené zbarvení železitých půd. Pro rozpouštění železa je příznivé kyselé prostředí, stejně jako absence kyslíku, který vytváří redukční podmínky. Avšak vápenec je velmi málo kyselý a jeho dostupnost je dále snižována nadměrným množstvím vazeb vápníku. Kyselé a redukční půdy obsahují železo ve formě (Fe2+), ale kořeny postrádají kyslík. Naopak při dostatečném provzdušnění půdy jsou kořeny aktivní, ale železo se oxiduje a přechází ve formu (Fe3+), čímž se snižuje jeho dostupnost, pokud není chelátováno organickými molekulami.
INTERAKCE, SPECIFIČNOST:
Absorbovaná množství jsou nicméně silně ovlivněna množstvím dostupným v půdním roztoku. Navíc se zapojují i další mechanismy, jako je sekrece „sideroforů“ kořeny travin, které vážou železo. Procesu asimilace mohou bránit i bakteriální “siderofory”.
Železo je nejbohatší stopový prvek v půdě. Představuje asi 5% hmotnosti zemské kůry, a následuje hned po kyslíku, křemíku a hliníku. Primární minerály obsahující železo jsou mafické silikáty. Rozkládají se vyplavením a chemickými reakcemi (hydrolýzou a oxidací). Rozpustnost železa je větší v kyselém prostředí, zatímco v alkalickém prostředí s vysokým obsahem vápníku se část Fe2+ redukuje nebo ztrácí.
Železo vyvržené sopkami se oxiduje kyslíkem přítomným ve vodě a sráží se. železo používané v hnojivech pochází z železných dolů. Pro zajištění dostatečné asimilace je pro doplňování želena nevyhnutelné používání chelátů železa, které se aplikují přímo do půdy nebo na listy rostlin. K dispozici je několik typů chelátů: EDTA/DTPA/EDDHA... Co se týče půdní aplikace, síran železnatý nese nebezpečí hoření a blokování.
OBSAH V PŮDĚ:
Pro zjištění nedostatku je dobrá analýza obsahu železa v půdě. Spolehlivými ukazateli jsou různé výtažky, zejména extrakce chelátů EDTA a DTPA. Ve vápenatých půdách je potřebný obsah vyšší než v půdách neutrálních a kyselých.
OBSAH V ORGANICKÉ HMOTĚ:
Organická hmota hraje významnou roli v dostupnosti železa, ale má i antagonistické účinky. V určitém smyslu pravidelný přísun organické hmoty obohacuje půdu železem, ale respirace mikroorganismů způsobuje zvyšování obsahu CO2, a tudíž snížení obsahu využitelného železa.
KLIMA:
Vlhčení a hutnění půdy napomáhají redukci železa z formy Fr3+ na formu Fe2+, společně se snížením stresů. Avšak vinaři pozorovali, že během deštivých let se zvyšuje nedostatek železa.
pH:
Většina případů nedostatku železa je představována vyvolaným nedostatkem vzniklým z důvodu špatné asimilace způsobené jinými faktory: vysoké pH půdy, nadbytek iontů Ca nebo bikarbonátů v půdním roztoku, interakce s jinými nadbytečnými prvky jako jsou Cu, Ni, Co. Pokud jde jen o účinek půdního pH, čím vyšší je pH, tím větší je riziko nedostatku železa.