• Půdní struktura
    crop soil texture
    Humózní, jílovitá půda bohatá na živiny, bez podmáčení
  • Min. teplota
    crop temperature icon
    Ztráty úrody při pozdních mrazech, především v květu
  • pH
    Jabloně crop pH value
    ptimální hodnota pH je v rozmezí 5,5–6,5
  • Dešťové srážky
    Jabloně crop rainfall value
    Min. 400–500 l/m2, pro ochranu a zvýšení úrody při častém zalévání
  • Jarovizace
    Jabloně crop vernalisation
    -
  • Hustota porostu
    crop density
    Podle formy a typu zavlažování U nízkého kmene: vzdálenost mezi řadami v rozmezí 3,5–4,5 m Vzdálenost v řadě v rozmezí 1,5–2,0 m
  • Hloubka setí
    crop seeding depth
    -
Jabloně
Komerční pěstování jablek se od 70. let 20. století podstatně změnilo. Na rozdíl od do té doby dominantních jabloní s velkou korunou a vysokým kmenem, které byly náročné na údržbu, se dnešní komerční pěstování provádí pouze pomocí forem s nízkým kmenem. V důsledku toho je dnes na stejné ploše 10krát až 20krát více stromů. Výška stromů je omezena, takže všechny práce lze provádět ručně bez nutnosti použití žebříku. V polovině devatenáctého století bylo známo přibližně 2000 odrůd jabloní, zatímco dnes existuje pouze 20–30 hospodářsky významných odrůd.

Klíčové informace
  • Přechod z vysokého kmene na nízký od 70. let 20. století.
  • Hodnota pH v rozmezí 5,5–6,5
  • Hnojení zapravením do půdy, hnojení na list, případně fertigace
  • Pro kvalitu je důležité vápnění (CaO).
Všeobecné informace
Všeobecné informace
Potřeba živin
Potřeba živin
Hnojení
Hnojení
JABLOŇ JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍM DRUHEM OVOCNÉHO STROMU
Jabloně se obvykle pěstují pomocí koncentrovaného pěstování v oblastech s dobře odvodněnými a na humus bohatými půdami. Upřednostňují se oblasti, ve kterých se pozdní mrazy vyskytují pouze zřídka. Ideální jsou slunečná místa, ale horko a především sucho může mít na růst a kvalitu plodů nepříznivý účinek.

Prakticky všechny sady při komerčním pěstování jsou zakládány jako sady stromů s nízkým kmenem. Forma stromu (vysoký kmen, polokmen nebo nízký kmen) je určena druhem použitého podnože. Dokonce i pro jednu podnož existují různé odrůdy. Odnože se roubují. Kromě usnadnění práce vedlo k vytlačení stromů s vysokým kmenem také to, že stromy se silnými a bujnými podnoži (vysokokmeny) plodí později.

Jabloně related desktop image Jabloně related tablet image Jabloně related mobile image
Jabloně potřebují hodně vápníku
Dostatečný přísun vápníku (Ca) je mimořádně důležitý pro produkci jablek určených ke skladování. Ačkoliv na jeden hektar spotřebují jabloně pouze 3 kg Ca, který je hlavně obsažen v buněčných stěnách plodů, dokonce i menší nedostatek Ca vede k nestabilním buněčným stěnám a fyziologickým poruchám. Základní hnojení pomocí P, K, Mg, Ca a B je nejlepší provádět během období klidu (listopad – duben), na půdu bez sněhu, která není zmrzlá ani výrazně nasáklá vodou. Na začátku sezóny (březen – duben) se přednostně aplikují také organická hnojiva. Hnojení je založeno na odčerpaných množstvích.
Odčerpané množství pro jabloně

Element

Příjem

jednotka/t produkce

Odstranění

jednotka/t produkce

Citlivost na nedostatek

N

1.7

0.6

Citlivé

P2O5

0.9

0.4

Mírně citlivé

K2O

2.9

2

Citlivé

CaO

4.9

0.1

Velmi citlivé

MgO

0.9

0.2

Mírně citlivé

TE

Boron (B), if required

V tabulce je uveden příjem a výdej na tunu sklizně jablek. Podle těchto údajů jabloně vyžadují hlavně dusík, draslík a vápník. Příklad: Při výnosu 50 t/ha se odebere 85 kg N/ha. Odebere-li se určité množství N z půdy (například 30 kg N/ha), je třeba pomocí hnojiva doplnit dalších 55 kg N/ha. 30 kg N/ha bude ze sadu vydáno ve sklizené úrodě.
Výživové potřeby jabloní lze pokrýt 4 různými variantami hnojení:
1. Hnojení na půdu
Granulovaná hnojiva se aplikují pomocí rozmetadla hnojiv. Velkou výhodou této aplikační techniky je vysoká účinnost na dané ploše a univerzálně dostupná technologie.

2. Hnojení pásů stromů
Nejvhodnější pro hnojení N v kapalné formě. Kapalné hnojivo se rozpustí v nádrži a lze jej aplikovat cíleně pomocí trysky pro stříkání herbicidů. Živiny jsou prostřednictvím této aplikace více zacíleny na stromy.

3. Fertigace
Fertigace znamená přidávání hnojiva pomocí vhodného zařízení do zavlažovací vody. Přidávání hnojiva do zavlažovací vody má tu výhodu, že živiny jsou aplikovány nepřetržitě a cíleným způsobem a dostávají se do blízkosti oblasti kořenů. Význam fertigace zvyšuje také rostoucí míra instalování kapkových závlahových systémů v sadech. 

4. Hnojení na list
V případě nadměrného množství květů nebo nezralých plodů mohou být nároky na živiny větší než případný příjem prostřednictvím kořenů. Určitá množství živin může být absorbována také prostřednictvím listů. Aplikace na list je vhodná pro co nejrychlejší kompenzaci akutního nedostatku. Kořeny nedokáží absorbovat veškeré potřebné živiny v požadovaném poměru (u některých půd nebo za určitých povětrnostních podmínek). V tomto okamžiku má smysl jedna nebo více aplikací hnojiv určených na list. Živiny, které nepřijdou na listy, mohou být také absorbovány prostřednictvím půdy.

Jabloně related desktop image Jabloně related tablet image Jabloně related mobile image

Hnojení dusíkem

Hnojení dusíkem image

Hnojení vápníkem

Hnojení vápníkem image

Hnojení hořčíkem

Hnojení hořčíkem image

Hnojení dusíkem

Hnojení dusíkem se provádí ve 2–3 dávkách po začátku vegetace, krátce před nasazením květů až do poloviny/konce června. Stromy absorbují dusík převážně ve formě dusičnanů. Dusík ve formě dusičnanů (anionty) dokáže podporovat absorpci kationtů, jako například vápníku (Ca++), hořčíku (Mg++) a draslíku (K+). Dávky dusíku lze aplikovat zejména na pásy stromů a pouze příležitostně na postranní pásy. Pásy zelených stromů snižují riziko vyluhování živin. Je třeba uvést, že při používání hnojení pásů stromů by se N hnojivo nemělo koncentrovat více než dvojnásobně; s P, K a Mg lze celé množství koncentrovat na pás. Hnojení N lze velmi dobře provádět v kapalné formě (tryska na postřik herbicidy nebo prostřednictvím zavlažování). U nových stromů se hnojení provádí podle stavby stromů. Množství mezi polovinou a celkovým množstvím hnojiva pro plnou produkci by měla být prováděna na stromech, které se nacházejí ve vývojové fázi až do 4. roku po výsadbě.

Hnojení vápníkem

Toto hnojení se provádí navíc k základnímu hnojení v případě fyziologických poruch, jako je například hořká skvrnitost, hnědnutí dužiny, měkká dužina atd., pomocí vápníku ve formě chloridu, oxidu nebo chelátu. Často stačí jedna nebo dvě aplikace, 5 a 3 týdny před sklizní. V případě citlivých odrůd nebo při nízké stabilizaci plodů je třeba provést 4–6 aplikací, vždy přibližně po 10 dnech. Vápník je důležitý pro pevnost a růst buněčných stěn, a proto je pro dobrou skladovatelnost zapotřebí dostatečný přísun vápníku.

Hnojení hořčíkem

Roční výdej u jabloní dosahuje v závislosti na růstu a výnosu přibližně 30 kg MgO/ha. Listy přijímají až 2/3 vydaného množství, které ale zůstává v koloběhu živin. Příznivá forma hnojení půdy hořčíkem spočívá v používání vápence s obsahem Mg v průběhu ochranného vápnění.